Nudíte se? Kupte si papouška - korelu!

30. dubna 2010 v 7:34 | Anna Burdová |  Fejetony
Lóra a Rudík
Se zvířátky je legrace. Každý, kdo doma nějakého toho mazlíčka má, mi jistě dá zapravdu. Nevím sice, jak je to například s rybičkami, ale kdo by si třeba myslel, že malý papoušek zavřený v kleci je nudný tvoreček, který celý den jen tak posedává na bidýlku, zobe zrní, pouští peří a občas pískne (nebo naopak píská až moc často), ten je na velkém omylu.


Máme doma dva papoušky - párek korel, Rudíka a Lóru. Nuda s nimi rozhodně není. Už jen tehdy, když se je občas rozhodneme pustit z klece, aby si protáhli křidélka; dostat je pak zpátky do klece je doslova nadlidský úkol. Rudík totiž zjistil, že když bude létat těsně u stropu a nesnese se níž, ti malí lidičkové tam dole, co úporně mávají košťaty a násadami, aby nasměrovali jeho let, na něj nemůžou. Navíc jsou hrozně směšní, když tam tak pobíhají v jedné ruce s násadou a v druhé s ručníkem, který na něj hodlají hodit, až si sedne někde v jejich dosahu.

Jak vidno, korela je poměrně inteligentní zviřátko. Naše Lóra v sobě navíc nezapře smysl pro ženské odhodlání, šarm a důvtip. Například, když jsme jim onehdy do klece pověsili houpačku, Rudík to vzdal hned potom, co na ni prvně vylezl, neudržel rovnováhu a sletěl po hlavě na dno klece. Lóra na to šla od lesa a tak dlouho houpačku obhlížela, dokud ve své chocholaté hlavince nevyvinula strategický plán. A tak se k tomu jednou postavila s odhodláním sobě vlastním - vyšplhala po boční stěně klece, houpačku si přitáhla zobákem, elegantně překročila vzdušnou vzdálenost mezi stěnou klece a houpačkou a už byla tam, kde chtěla. Houpadlo se jí nakonec stalo i noclehárnou.
Lóra na houpačce


Rudík je ale tak trochu trouba, nešika a navíc srabík. Mysleli jsme si například, jak mu nepřilepšíme, když mu nabídneme trochu čerstvého ovoce. Z proužku jablíčka si sice uzobl, ale jakmile jsme mu mřížkami prostrčili kousek kiwi, namáčkl se do kouta v protější straně klece a řval, dokud jsme tu divnou zelenou věc nedali pryč. Oproti tomu sušené kiwi v ovocné tyčince mu nevadí. Zřejmě uznal, že potencionálně nebezpečné ovoce je v této formě relativně neškodné.

Jak už to tak bývá, v párech, kde muž je truhlík a žena průbojná dáma, dominantní postavení automaticky získává "něžné pohlaví". Z toho logicky vyplývá, že náš korelák je pod pantoflem. Projevuje se to tak, že když si svou choť začne předcházet rozvernou písničkou, drahá ho okřikne a je po zpívání.

Lóra, jakožto správná partnerka, dbá i o Rudíkovu životosprávu a drží ho velmi zkrátka. Jakmile zmerčí, že její choť zase vysedává u krmítka a láduje se prosem, ihned zanechá své veledůležité práce - úpravy interiéru klece spočívající ve štelování zrcátka, odmontovávání zvonečku, loupání bidýlek atd. - a honí ho od zrní pryč. Nejen, že se tak Rudík zbytečně nepřejídá, ale po několika takových "nájezdech" má i dostatek pohybu, čili obezita u něj nehrozí.

Vypsat všechny nevšední zážitky, které za necelý rok soužití s korelami máme, by vydalo na malou novelku a nakonec i na seriál, protože papoušci pořád vymýšlí něco nového. Nenudí se ani oni, ani my. I když občas vřeští, protože je zrovna rozčiluje pračka, znělka zpráv z rádia, nebo kolemjedoucí sanitka s majáčkem, jsme rádi, že je máme, protože je doma alespoň pořádně živo.



Další fejetony naleznete v rubrice Žurnál.


Líbí se vám článek? Sdílejte jej s přáteli:
počítadlo.abz.cz
 


Komentáře

1 tiana tiana | 30. dubna 2010 v 9:02

Anička, výborne napísané...po prečítaní som normálne zatúžila kúpiť si korelu, rovno párik a spriateliť sa s nimi :-)

2 Anna Anna | Web | 30. dubna 2010 v 9:20

[1]: Jsou to broučci :-) Ale péče o ně zabere docela dost času. Ale je to příjemně strávený čas :-)

3 Jarka Jarka | Web | 30. dubna 2010 v 9:38

Já chci taky papouškááá. :-D Ani na vteřinu jsem si nepomyslela, že by s papoušky byla nuda, ale čílilo by mě, že je Rudík pod pantoflem, bylo by mě líto, že se nemůže pořádně nazobat a že je to takový bambulín. Asi bych mu stranila, jako utlačovanému. A co papouščátka, nebudou? ;-)  :-)

4 ViK ViK | 30. dubna 2010 v 10:24

Chtěl jsem být první a nic :-( A ani se mi nejde přihlásit.
Napsala jsi svoje povídání moc hezky ;-) Úplně ty korelky vidím :-) Mají hezky zbarvené tvářičky. Skoro to vypadá, jako by se pořád za něco styděly :-)

5 ViK ViK | 30. dubna 2010 v 10:26

Teď koukám na tu první fotku .. ta se žlutou chocholkou je asi Lóra a se šedou Rudík, že ? :-)

6 Anna Anna | Web | 30. dubna 2010 v 11:02

[3]: Jaruš, já taky nejsem úplně objektivní ;-) Růďa je můj broušek, ale samozřejmě je mám ráda oba .-)
Malinký asi nebudou, oni spolu sice techtlujou-mechtlujou, ale nevypadá to, že by někdy vyvědli malinký. Popravdě, ani bych moc nechtěla, protože podle příručky je péče o mláďata poměrně složitá a já se bojím, že bychom to nezvládli :-(
[4]:Nojo, holt ti důchodci a nezaměstnaní... ;-)
Když jsem byla malá a babička měla takovýho Rudíka (na pírko tejného, jako je ten náš), tak se mi taky líbily hlavně ta jeho líčka :-)
[5]: Správně, tak je to :-)

7 Anna Anna | Web | 30. dubna 2010 v 11:03

[4]: ... přihlásit se mi taky občas nedaří, zase nějaká chybka...

8 Lowiska Lowiska | 30. dubna 2010 v 12:05

Skvěle napsané :-) A ti dva jsou přímo roztomilí, taky jsem mívala svého času korely. Teď jsem z nějakého mi neznámeho důvodu přesídlila na andulky, a kupodivu jsem spokojená. Ale jednou ty korelky chci zase mít. Nádherní tvorečci ;-)

9 Okurka Okurka | Web | 1. května 2010 v 11:50

Já mám ráda spíš exotické papoušky. taky mám doma jednoho :D Jsou hrozně roztomilí! :-D

10 Jája Jája | E-mail | Web | 1. května 2010 v 12:46

Ahoj, zajímavý blog. Já jsem měla jednou, jednikrát papuška, kvůli kterému jsem dostala obrovskou alergii, následně astma. Ale byl to zlatej tvoreček- Albíček.

11 Maruš-Fukčarinka Maruš-Fukčarinka | Web | 1. května 2010 v 22:08

Ptáčci jsou to roztomilý ale bylo by mě jich líto a tak bych je nechala lítat po bytě.To by asi nešlo,určitě by ulétli. :-)

12 Romi Romi | Web | 2. května 2010 v 9:24

Ahoj Aničko, já jsem svou prvni korelku dostala k pátým narozeninám. Dala jsem mu jméno Pepíček a byl to můj miláček. Létal mi na ruku a zobal z ní. Naučil se říkat své jméno a pár vět.. Umřel mi po šesti letech. Korely jsou nejrychlejší papoušci. Dále jsme pak měli dvě andulky a ještě druhého koreláka Pepíčkač.2. Ten zemřel, když jsem chodila na střední školu. A poslední byl bílomodry andulák jménem kiwík:) Také se hezky ochočil a mluvil. Dožil se 16 let!

13 Anna Anna | Web | 2. května 2010 v 9:36

[12]: Ti naši trumberové se ochočit moc nenechají :-) Lóra by se asi nechala, ale RUdík je plašan. Snažila jsem se o to, dokud byl sám - dávala jsem mu zobat z ruky a nakonec si trochu zvyknul, ale asi jsem neměla dostatek trpělivosti.
A mluvit se asi taky nenaučí. Ale to nevadí :-)

14 pavel pavel | Web | 2. května 2010 v 11:06

nádherný článek a musím ti říct že máš dobrou pozorovací schopnost, hlavně co se týče ženušky Lóry, že nepustí ke slovu svého muže...
taky jsme měli korelu a nezavřela zobák :-D
taky jsme měli papouška senegalce, ten už byl tišší a rozumnější, snad proto že nebyl žena? :-D

15 Anna Anna | Web | 2. května 2010 v 11:16

[14]: Děkuju :-)
Akorát nevím, jestli už nejsme trochu sexističtí :-D

16 Jana Jana | Web | 3. května 2010 v 20:03

Ahoj Aničko, děkuji za návštěvu mého blogu a po přečtení tvého článku musím napsat, že ač jsi tak mladá, píšeš opravdu zajímavě. Tak držím palce, aby ti ta novinařina vyšla. :-)

17 Anna Anna | Web | 3. května 2010 v 20:08

[16]: Děkuju :-)

18 Natty Natty | Web | 4. května 2010 v 6:28

Ahojky Aničko, pěkné počteníčko a i když nemám zkušenost s těmito tvorečky, věřím, že nuda s nimi určitě není - pěkný májový den :-)

19 vik vik | Web | 4. května 2010 v 18:34

Bude nějaké pokračování ? Určitě jsi toho s Rudíkem a Lórkou zažila spoustu :-)

20 Anna Anna | Web | 4. května 2010 v 18:38

[19]: No jejej, ještě, kdyby byl čas psát. Měla jsem myšlenku na další příspěvek, ale nevím, nevím.

21 vik vik | Web | 4. května 2010 v 19:01

[20]: A proč nevíš ? Šup sem s ním ;-)

22 Anna Anna | Web | 4. května 2010 v 19:07

[21]: To bych ho musela mít hotový :-( To by zabralo hodně času, který momentálně nemám :-/

23 ViK ViK | 5. května 2010 v 9:31

[22]: Ahoj Aničko :-) Je u vás dneska taky tak zamračeno ? No, jestli i je, tak to vlastně tolik nevadí. Hlavně, aby Tobě bylo do úsměvu :-)

24 Iva Iva | Web | 5. května 2010 v 15:42

Aničko, moc hezky napsaný článek, je u vás s korelami veselo. My jsme dříve měli andulky a taky musím říct, že s nima byla zábava a že byly docela mazané. Nevím, jak to je s korelami, ale andulka, teda spíš andulák se naučí mluvit, jen prý když je sám. Přeju i nadále hodně radosti a zábavy.

25 Šárka Šárka | Web | 5. května 2010 v 16:26

Ti jsou rozkošní! Já chci taky zviřátko, ale doma mi ho nechtějí povolit. Možná to usmlouvám na křečka, ale radši bych osmánka :-) nebo kočičku a pejska, ale to je doma nereálné :-)

26 Anna Anna | Web | 5. května 2010 v 17:13

[24]: Říká se, že se papoušek naučí mluvit, jen když je sám. Bratr kdysi choval andulky a někdo mu naopak řekl, že čím víc je jich pohromadě, tím spíš se naučí mluvit (což je podle mě nesmysl, protože když si mezi sebou štěbetají, nemají zájem sblížit se s člověkem a snažit se napodobit jeho řeč). Bratr měl nakonec andulek asi šest, nemluvila ani jedna.
Ale u korel mi na mluvení ani tak nesejde :-)
[25]: Budu držet palce, aby to se zvířátkem vyšlo :-)

27 Lucka Lucka | Web | 6. května 2010 v 7:52

My měli anduláka Pepu taky řadu let. To bylo něco! Mámě oždiboval listy u palmy! A mluvil krásně. Dokonce mě vždycky pozdravil, když jsem přišla ze školy. A pak že jen opakují a smysl nepochopí. :D
Krásný článek! Rozverná písnička mě pobavila. :-D

28 Maruš-Fukčarinka Maruš-Fukčarinka | Web | 7. května 2010 v 12:32

Kdepak se nám toulá Anička?Zdravím a přeji pohodový víkend. :-)

29 Anna Anna | Web | 7. května 2010 v 13:21

[28]: Ahoj Maruško, moc nestíhám. Taky přeji krásný víkend!

30 Vendy Vendy | Web | 28. května 2010 v 11:25

Teda koukám, že o chování korel by se dala napsat i studie! Hezký příměr k dominantní ženě a muži - bačkoře...

31 dog dog | E-mail | Web | 15. července 2010 v 9:11

Korela nám uletěla, Rozelu nám sežral potkan :'( Ale teď máme dvě andulky (Pata a Mata, kluky) a ty jsou hodní... :)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama