Zátiší mých horkých dnů

11. července 2010 v 7:00 | Anna Burdová
Opět si troufám s básní...



zátiší
Hvězdy co propálily samet noci
na zem spadlé
suť přání a snů zmařených
jíž probírá se vědomí bez vědomí
- ráno je hořká pára nad šálkem kávy.
Světlo spláchlo prašnou mlhu
oči léta vidí
- atmosféra vane zátiším.
Stáda beránků perou vlnu v řekách obilí
klasy vzlykají v zrání
a bosé nohy rosou nevlhnou.
Poslední plátek růžový z keře spadlý
tonutí dává tvář
a ticho hledá útočiště v paprscích slunce
změněné v pyl klematisů
hyne zpěvem kobylek.








Tento článek můžete sdílet:
 


Komentáře

1 Miru Miru | E-mail | Web | 11. července 2010 v 7:10

Aničko, moc se Ti báseň povedla. ;-)

2 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 11. července 2010 v 7:44

Krásná báseň, jen mi tu chybí nějaká pointa, nějaké to vyvrcholení. Je to pořád dokola to samé poetické a k ničemu to nespěje.

3 Anna Anna | 11. července 2010 v 7:52

[1]: Díky :-)
[2]: To bude tím, že to má zachytit atmosféru, ne děj :-)

4 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 11. července 2010 v 7:54

[3]: To nevadí, i lyrická báseň v sobě může mít dynamiku.
Tím nechci říct, že je na tvém podání něco špatného, jenom říkám, jak to na mě působí jako na čtenáře. ;-)

5 Alatariel Alatariel | Web | 11. července 2010 v 8:18

krásná básnička a fotka je taky moc pěkná :-D

6 Anna Anna | 11. července 2010 v 8:34

[4]: Psala jsem to tak, jak na mě daná atmosféra působí, takže jsem nehledala začátek a konec, ale jenom to, co na mě v daným okamžiku působí. Proto je to statický.
A za tvůj názor se nezlobím, naopak jsem ráda za věcný komentář :-)

7 Jarka Jarka | Web | 11. července 2010 v 8:56

To přesně vystihuje horký letní den. Zachytila jsi ten slunešní žár, ten horký tetelící se vzduch nad poli s obilím. Letní ráno otvírá vonící hořká káva a den končí neúnavným vrzáním kobylek. Krása. 8-)

8 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 11. července 2010 v 11:01

Výtečně zaznamenané vedro.

9 Sense Sense | Web | 11. července 2010 v 21:54

Ahoj, tohle je vážně překrásné.
Myslím, že jsem to psala do některého z tvých starších článků, abych nerušila hlavní linii, ale bohužel byl nutný přesun jinam. Více na mém novém "bydlišti". Páni, dlouho jsem tu nebyla, těším se (až se v těch parných dnech najde čas) až si zase něco přečtu.

10 vik vik | Web | 12. července 2010 v 15:32

Já se teda musím přiznat, že tenhle typ básniček je pro mne trošku náročnější. Ale zase je fakt, že teď, při druhém čtení, už se mi něco letní atmosféry vybavilo. :-)

11 Lytchi Lytchi | Web | 13. července 2010 v 20:06

Ono se řekne propálený samet noci, ale když si to člověk představí, tak je to opravdu tak!
Myslím, že Tvé zátiší si nemůže dopřát jen tak leckdo. A možná, že i dnes se tak trochu ztrácí, i když si říkám, že to jediné možná ještě zbývá...
Takový pesimistický komentář k tak pěkné básni:)
Umíš to netuctově vystihnout:)

12 Anna Anna | Web | 13. července 2010 v 20:12

[9]: Je možné, že jsem to v tom shonu, co jsem měla, nějak přehlédla. Ale díky, jsem moc ráda, že se ozvala :-)
[11]: Téda, dík moc.... Od někoho, kdo píše tak velkolepý básně, tohle fakt potěší :-)

13 tiana tiana | Web | 15. července 2010 v 18:18

Nádherne vyfarbená atmosféra :-)...ja som si pri čítaní predstavila obraz. Prajem  pekný deň :-)

14 Maruš-Fukčarinka Maruš-Fukčarinka | Web | 24. července 2010 v 15:53

Jak poetické po probdělé noci,kdy vše se vnímá zcela jinak a pak už dusné těžké ráno vše pomine a je tu slunce co pálí... :-)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama