Jsem z překvapení zrozená

17. ledna 2011 v 7:40 | Anna |  Fejetony
Je tomu už nějaký pátek, co jsem poprvé překvapila rodinu. - Vlastně si na to nepamatuji, ale moje maminka je rozená vypravěčka, a tak jsem to od ní vyslechla už několikrát. - Doktor tehdy mamince podal zprávu o mé rodící se existenci, což musel být vysloveně šok, vezmeme-li v potaz, že už se mnou nikdo nepočítal. Život však byl pro mě velkým lákadlem, a proto jsem se rozhodla prosadit se.

A pak už to šlo ráz na ráz. Lékaři sice maminku strašili, že vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu musí počítat i s možností, že dítě nebude zdravé. O to víc byli všichni překvapení, když mi po narození na obou rukách i nohách napočítali po pěti prstech a kromě novorozenecké žloutenky nebylo co léčit.
Jakožto velmi aktivní a přemýšlivé dítě jsem pak své okolí překvapovala co chvíli. Jednou to byla zvídavá otázka, jindy otřes mozku... Zkrátka jsem rodičům pořád chystala nějaké nachytávky, abych jim vynahradila introvertní dětství svého staršího bratra.
Mou specialitou byla výřečnost, jíž jsem překvapovala každého, komu se zachtělo se mnou konverzovat. Stařenku ze sousedství jsem vyvedla z míry, když jsem jí na otázku, zdali jí dám kousnout rohlíku, stroze odpověděla, že nikoliv, a rovnou své rozhodnutí odůvodnila lakotou (představa, jak někdo strká moje jídlo do pusy, pro mě byla nepřijatelná). Nestačil se divit ani táta, když jsem mu při jednom telefonním hovoru z nemocnice oznámila, že si pamatuju, když ho máma kojila. Zanedlouho jsem překvapila i paní doktorku, které se na nevinnou otázku, jestli mi neteče z uší, od mé maličkosti před skupinou ostatních dospělých dostalo ztrapňující odpovědi, že to nemůžu vědět, poněvadž si do nich nevidím.
Není tedy divu, že se rodiče obávali dne, kdy se po boku ostatních prvňáčků zařadím do vzdělávacího procesu. Tím spíš je překvapilo, když jim ve škole jejich akční dceru vyměnili za poslušnou a nenápadnou holčičku. Co se tehdy stalo, o tom můžeme jen spekulovat. Snad jsem se zalekla života, že jsem se proměnila v překvapivě nepřekvapivou.
Když se dnes dívám zpět životem, udivuje mě, koho na začátku toho příběhu objevuji. V  době, kdy se bez ostrých loktů nikdo neprosadí, jako bych v sobě toho bezelstného rebela našla. Kdybych ho neopustila, mohla jsem své okolí překvapovat nadále. Ale třeba ještě není nic ztraceno. Možná se od něj budu moct něčemu přiučit a kdo ví, jestli jednou nepřekvapím i sama sebe.

 


Komentáře

1 S.aba S.aba | Web | 17. ledna 2011 v 8:16

moc pěkný článek.

2 Jarka Jarka | Web | 17. ledna 2011 v 9:38

Určitě ti Aničko, něco z tvé výřečnosti zůstalo, což dokazuje tento bravurně napsaný fejeton. :-D Jako dítko, jsi asi byla pěkné číslo a rodiče se stebou nenudili. ;-)
Hezky jsem si při pondělku, početla. :-)

3 Anna Anna | 17. ledna 2011 v 11:14

[2]: To jsem ráda, Jaruško, že se Ti to líbilo :-)
Byla jsem éro, to jo.

4 Natty Natty | Web | 17. ledna 2011 v 12:26

Aničko, hezky jsi napsala vyprávění své maminky a tak se možná domnívám, že máš dnes narozeniny ? - pokud ano, tak ti přeji hlavně zdraví a lásku a pokud né, tak ti přeji totéž :-D Maminka může být pyšná, že se "z pozdní" holčičky narodila šikovná a zdravá holčička...pěkný den :-)

5 Janah Janah | Web | 17. ledna 2011 v 12:37

Tobě nestačí, že překvapuješ nás? To mě tedy překvapuje :-D

6 Anna Anna | Web | 17. ledna 2011 v 14:18

[4]: Natty, narozeniny nemám, tohle je už starší výplod na zadané téma :-) Ale děkuji Ti i tak :-)
[5]: Týjo, až takhle? To mě překvapuje :-D A taky moc těší :-)

7 Vlasta Vlasta | Web | 17. ledna 2011 v 17:59

Moc pěkné počteníčko, přeju ti krásný týden :-)

8 tiana tiana | Web | 17. ledna 2011 v 18:24

:-)Milé čítanie, Anička, myslím si, že svoje okolie i čitateľov blogu  prekvapuješ pozitívne i naďalej a moc sa teším na tvoje ďalšie príspevky :-)

9 Maruš-Fukčarinka Maruš-Fukčarinka | Web | 18. ledna 2011 v 22:27

Aničko teda překvapovat jsi uměla parádně a i nyní jsi překvapila-jak?No přece tou krásnou povídkou. :-)

10 babi Maňasová babi Maňasová | Web | 20. ledna 2011 v 20:52

Krásně jsi to napsala Aničko. :-)

11 vik vik | 22. ledna 2011 v 19:48

Aničko, doufám, že ručka bude brzo zahojená a Tobě zase ubudou ty starosti navíc a budeš mít čas na Altánek :-)
Ty víš, že se mi líbí všecko, co napíšeš. Ale přesto to zopakuju. Líbí se mi každý Tvůj článek, každý Tvůj výtvor :-) Čili i tenhle :-)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama